Moji drazí,
je tomu již nějaký ten týden, co jsem naposledy publikovala příspěvek. A dnes mi to někdo, shodou okolností, připomněl. Jen pár slovy se pokusím shrout, jak plynou minuty mého žití na této zubožené zemi :-)) Rozdělím to do pár bodů.
Takže:
bod 1) Jak jste se mohli dočíst v předešlém článku, pracuji! A je to bomba! Je jen jedna věc, kterou na tom nesnáším a to je okamžik, kdy musim zvednout své ladné tělo ze zahřáté postele. Když tuto překážku překonám, rázem mě začíná těšit myšlenka na moji práci. Nikdy by mě nenapadlo, že bych mohla dělat něco takového. Skvělé prostředí, doktor, pacienti, obědy :-)
bod 2) Věci budoucí jsou mi absolutně skryty. Moje plány se mrknutím oka rozplynuly, nová práce mě ovlivnila a já nemám ani nejmenší zdání, kam se vrtnout. Jak jsem zásadně odmítala pracovat ve zdravotnictví, pomalu, ale jistě se můj názor mění. Chuť studovat práva se vytrácí :-) Takhle nejasno jsem v hlavě snad ještě neměla (a barva vlasů s tím nijak nesouvisí!) :-)
bod 3) Sporty. Už ani nevím, co to je! Dneska bychom měli vyrazit s Vlastou na squash, ale tak mě bolí paty a padají mi víčka, že mám sto chutí to zrušit.
bod 4) Internet. Tak ten pro mě ztratil svoje kouzlo. Po práci přečtu maily, zkontroluju Fb a vypínám počítač. Kde jsou ty časy, kdy jedinou mou starostí bylo, jaký film si stáhnu na večer. Teď, když své tělo cele odevzdávám všanc práci, upadám ztrhána únavou v 9 hodin do postele :-))
Děcka, práce šlechtí, tak áve, Vy!!
Žádné komentáře:
Okomentovat