Po zataženém týdnu mě sobotního rána probouzí sluníčko... Aniž bych stačila na něco pomyslet, hřál mě pocit, že prožiju hezký den. Jako každou sobotu ráno u nás zavládl "chaos". V koupelně a u zrcadla se předháníme, ani jsem neměla čas se nasnídat. Před devátou mě vyzvedl Péťa a vyrazili jsme do sboru. Jeho úsměv byl další věcí, která mě upevňovala v tom, že dnešek bude stát za to! Na sobotní školu jsme se přesunuli do jiné třídy než obvykle. Br. Bejček nás poměrně brzy přesvědčil o tom, že jsme se připravili nedostatečně :-)) Nee, my jsme se připravili dostatečně, jen on to studoval příliš do hloubky :-)) Tak či onak, vůbec nám to neuškodilo. Představil nám biblické příběhy tak, jak by mnohé z nás nenapadlo na ně nahlížet. Jsou návštěvou nás poctil strejda Martásek s manželkou a i jeho kázání se mi moc líbilo... Hlavní myšlenkou byl příběh o 10 uzdravených malomocných. O tom,jak jen jeden z nich přišel Ježíši poděkovat a pokleknout před Ním. Celý příběh vztáhl na dnešní dobu a nás. Každý jsme "malomocný" a Boží pomoc potřebujeme neustále každý den. A velice podstatnou součástí soboty je pořádný oběd! A o to podstatnější, když je k obědu hovězí guláš :-D Milá společnost, dobré jídlo a nakažlivý smích, to všechno tvořili příjemnou atmosféru poledne. Dvojnásobnou radost nám z toho, že ten hezký čas můžu trávit i se svojí láskou a je to další způsob,jak si být blíž. Za to jsem vděčná. A doufám, že takových sobot bude ještě víc.
Tak, áve, Vy! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat